Ošetrovateľský obzor

...časopis Slovenskej zdravotníckej univerzity v Bratislave

  • Zväčšiť veľkosť písma
  • Predvolená veľkosť písma
  • Zmenšiť veľkosť písma
Home Rok 2007 1-2/2007 Kurzy pro těhotné organizované v porodnici

Kurzy pro těhotné organizované v porodnici

E-mail Tlačiť PDF

Souhrn
Během doby, po kterou jsou kurzy pro těhotné ženy organizovány, se ustálil jejich vyvážený obsah. Zahrnuje část teoretickou a diskusní a část cvičení. Takzvaný „těhobik“ je tvořen souborem vybraných cviků pro těhotné různých stylů – od gravidjógy po posilováni. Jednou z nejoblíbenějších a nejvyužívanějších metod cvičení pro těhotné, která se uplatňuje i během samotného porodu, je cvičení na partoballu. 
V přehledu jsou uvedeny vybrané cviky pro těhotné. Dále jsou uvedeny vybrané teoretické části kurzu, týkající se relaxačních metod pro těhotné, výživy a kojení.
Klíčová slova: kurzy pro těhotné – gravidjóga – partoball – relaxační metody.

Summary
An optimal content of courses for pregnant women has been established during the period of their organization. The course is divided into two parts. The first one comprises theory and discussion and the second one is devoted to practical exercises. The so called “pregnancy aerobic” consists of selected exercises of various style including yoga and body building. One of the most popular and most common exercise methods that can also be used at childbirth, is the exercise on the fit ball. The paper outlines the selected exercises and presents the selected theoretical parts of the course focused on relaxation methods, healthy nutrition and breast-feeding.
Key words: courses for pregnant women – yoga for pregnant women – fit ball – relaxation methods.

Úvod

Základním cílem každé předporodní přípravy je snížení úzkosti a strachu z porodu a nabytí reálného postoje k porodu. Snahou je poskytnout těhotné ženě maximum informací o průběhu celého těhotenství a porodu, provést ji celým tímto obdobím, doporučit žádoucí návyky a přizpůsobit její obvyklý režim nové situaci (stravování, pitný režim, hygiena, pohybová aktivita). Cílem přípravy není jen odstranění porodních bolestí nebo porodnických patologií, ale nabídnutí všech možností, jak s bolestí pracovat a jak ji účelně zvládat.

Cvičení pro těhotné

Cvičení pro těhotné má vést k udržení nebo dokon­ce ke zlepšení celkové fyzické kondice těhotných. Cviky musí být pečlivě vybrány s ohledem na stupeň těhotenství. Je však prokázáno, že zejména aerobní cvičení ženě prospívá, a to bez rizika pro nenarozené dítě (1).

Pokud by ovšem bylo cvičení vedeno nevhodným způsobem, který by nezohledňoval specifické nároky těhotných, mohla by přílišná zátěž pro ženu vést k hypoperfuzi v placentárním řečišti a podle některých zdrojů je taková dlouhodobá nevhodná zátěž spojována dokonce s nižší porodní váhou plodů (2).

Proto není vhodné začínat s nadměrnou zátěží v těhotenství, ale ženy které byly dosud fyzicky aktivní a jejichž kardiovaskulární systém je tudíž zátěži přizpůsoben, se mohou nerizikovým sportům věnovat až do porodu, aniž by tím ohrožovaly plod (3).

Je prokázáno, že rodičky s dobrou fyzickou kondicí lépe zvládají zátěž během porodu a mají menší množ­ství komplikací. Výborným sportem pro těhotné je plavání, které je aerobním sportem a zároveň díky odlehčení ve vodě nezatěžuje pohybový aparát ženy. Lze ho proto doporučit prakticky až do porodu (4).

Kurzy pro těhotné na Porodnicko-gynekologickém oddělení v Mladé Boleslavi vede zkušená a kvalifiko­vaná porodní asistentka, paní Hana Myšáková.

Těhotné jsou rozděleny do 2 skupin:

•    do 30. týdne těhotenství,
•    ženy ve vyšším než 30. týdnu těhotenství.

Liší se zaměření pro obě skupiny a náplň jednotli­vých hodin se opakuje v cyklech po 5 lekcích.

V celém průběhu těchto hodin, kdy se počet účastnic pohybuje kolem 10, mají rodičky možnost konzultovat své potíže, probírat jednotlivé možnosti aktivního přístupu k porodu. Tím si utvářejí určitou představu o nastávajících událostech a jsou připravovány na průběh fyziologický, ale zároveň jsou přiměřenou formou připravovány ke zvládnutí případných komplikací. Nezbytnou součástí je důvěra rodičky ve zdravotnický personál, její ochota ke spolupráci a pozitivní přístup. Literatury, která se zabývá těhotenstvím a porodem, je v dnešní době na trhu bohatý výběr, ale zdaleka ne všechny publikace vycházejí z možností ale i zvyklostí v našich podmínkách. Porodní asistentka na tyto rozdíly upozorňuje a vysvětluje případ­né dotazy. Součástí jednotlivých hodin je část teoretická, diskuse s rodička­mi a část věnovaná cvičení a nácviku relaxačních metod. Velká pozornost je věnovaná propa­gaci kojení, v součinnosti s lékaři a sestrami novo­rozeneckého oddělení, kteří se na této části kurzů podílejí. Snahou je motivace žen ke kojení a podání potřebných infor­mací již v těhotenství.

Náplň jednotlivých lekcí


Tab. 1 První skupina – těhotné do 30. týdne gravidity

1.    Význam cvičení v těhotenství, posilování svalových skupin, cviky na procvičení svalů dna pánevního
2.    životospráva těhotných, posilováni jednotlivých svalových skupin
3.    Vývoj dítěte protistresová jógová cvičení
4.    Gravidjóga nácvik celkové relaxace
5.    Procvičování křížové a bederní oblasti

Tab 2 Druhá skupina – těhotné nad 30. týden gravidity

1.    Elasticita hrudníku a její význam během porodu, dýchání, uvolňovací polohy, masáže, porodní poloha, polohy s otcem, porodní sál
2.    Porod, kdy do porodnice, co sebou?, posilování svalových skupin
3.    šestinedělí, technika kojení, protistresová jóga
4.    Relaxace, její možnosti během porodu, gravidjóga
5.    Vývoj dítěte, péče o novorozence, video – porod, cvičení – uvolňovací cviky, relaxace

Porodní asistenka Myšáková vytvořila komplexní systém cvičení, který zahrnuje prvky z relaxačních a dechových metod, gravidjógy, cíleného posilování a cvičení na partoballu. Příklady jednotlivých částí náplně kurzů jsou uvedeny v dalším textu. Kurz pro účast otce u porodu probíhá jako samostatná akce.

Cvičení na partoballu (5)

Jednou z forem relativně novějších, atraktivních a přitom po nácviku realizovatelných i v domácích podmínkách (tudíž pro ženu s malým dítětem dostup­nou) je cvičení na partoballu. Během kurzu se ženy naučí cviky, které mohou cvičit v těhotenství, ale i později, po porodu v rámci poporodní rehabilitace.

Partobally se dají dle typu nafouknout do různých velikostí. Pro každou tehotnou ženu je třeba vybrat ten správný typ, zejména se přihlíží k její výšce.

Partoball nutí ženy sedět rovně (nikoli strnule), protože neustále musí vyrovnávat těžiště a udržovat rovný sed. Aktivuje svaly, zejména ty, které pomáhají udržovat vzpřímenou polohu těla. A proto, aniž by si to ženy uvědomovali, při sedu na balónu vlastně nenásilně posilují. Při mírném pohupování dochází ke stlačování a povolování meziploténkových tkání, které se takto příjemně prokrvují a odstraňují napětí.

Pohupování uvolňuje pánev a páteř, omezuje bolesti v zádech a při kontrakcích pomáhá maminkám lépe snášet bolest. Velmi příjemné je pohupování na partoballu pod teplou a nejlépe masážní sprchou. Pohyby zároveň přispívají ke správné rotaci miminka, případně k jeho sestupu. Cvičení je velmi vhodné pro maminky po porodu, opatrné cvičení je možné v těhotenství a pomoc naleznou i ženy s menstruačními potížemi (5).

Základní sed na partoballu

Při správném sedu na partoballu jsou nohy dostatečně daleko od sebe (cca 75 °), abychom zajistili stabilitu. Chodidla se celou plochou opírají o zem. Úhel mezi tělem a stehnem a mezi stehnem a holení nesmí být menší než 90 °. Na partoballu žena nesedí na vrcholu, ale mírně vepředu, část váhy přebírají nohy (aby se nestalo, že přepadne dozadu). Tělo i hlavu drží vzpřímeně (nikoli křečovitě), ramena tlačí mírně dozadu a dolů, ruce volně podél těla nebo na stehnech.

Při „hopsání“ nesmí žena ztratit kontakt s parto­ballem, proto se jen pohupuje, nikdy nenadskakuje!

Vybrané cviky

Cviky pro těhotné

Každá těhotná musí cvičení přizpůsobit svým možnostem, aktuální kondici a stadiu těhotenství. Rovněž je důležité, aby povrch na kterém je cvičení prováděno nebyl kluzký a volíme i vhodnou obuv, aby nedošlo k podklouznutí míče nebo nohou.

1.    V sedu na míči se tehotná rozhopsá.
a) V rytmu hopsání střídavě přitahuje obě kolena co nejvýše k hrudníku. Zadeček přitom pořádně zaboří do partoballu, záda mírně ohne ke kolenu.
b) V rytmu hopsání střídavě vykopává jednu a druhou nohu do vzduchu, rukama se dotkne kolena, zdatnější tleskne rukama pod kolenem.
2.    Tehotná žena klidu sedí na partoballu, ruce v tříslech, aby vnímala pohyby pánve, a pomalu soustředěně vychyluje pánev střídavě vpravo a vlevo. Partoball by se měl pod ní mírně valit. Poté zatne hýžďové svaly a podsadí pánev dopředu a pak vysadí zadeček dozadu. Při třetí variantě valí partoball pod sebou dokola, střídavě na obě strany.
3.    V sedu na partoballu se žena rozhopsá. Ruce zvedne nad hlavu a do rytmu střídavě vytahuje vysoko levou a pravou ruku.
4.    V sedu na partoballu se žena rozhopsá. Ruce složí na ramena a do rytmu je vytahuje vysoko nad hlavu.
5.    V sedu na partoballu se žena rozhopsá a do rytmu začne pochodovat. Pracují nejen nohy, ale i paže. V tomto pochodu udělá několik malých krůčků dopře­du. Zadeček se na partoballu přesídlí více dopředu a žena musí více zatlačit do partoballu. Když cítí napětí ve stehenních svalech, zase se pomalu pochodem vrací dozadu.
6.    V sedu na partoballu se žena rozhopsá a do rytmu střídavě unožuje levou nohu a zároveň upaží do protisměru za pravou rukou. Vrátíme se zpět a opakujeme křížem na druhou stranu.

Cviky v šestinedělí (5)

Tato skupina cviků je již náročnější na provedení i fy­zickou kondici, mohou je provádět ženy až v šesti­nedělí.

7.     Žena ze dřepu pomalu zády nalehává na partoball. Pracují stehna, ale nesmí zapomenout silně tlačit zády do partoballu. Chodidla jsou na místě a partoball se pod zády valí tak daleko, až na něm celými zády leží. Ruce vzpaží a celé tělo takto protáhne. Dbáme na to, aby hlava nevisela moc nízko! Pomalu se vrací zpět do dřepu a celé několikrát opakuje. Žena si uvolňuje zejména napětí v zádech, protahuje prsní svaly.
8.     Šestinedělka leží na zádech a partoball jí podložíme pod skrčené nohy tak, aby se dotýkal stehen a lýtek. Nohy jen velmi mírně vychyluje do stran a masíruje si takto kří­žovou kost. Vhodné jako relaxační poloha.
9.     Šestinedělka leží na zádech a partoball jí podložíme pod skrčené nohy tak, aby se dotýkal stehen a lýtek, ruce rozpaží. Nohy na partoballu valíme doprava tak daleko, jak jí je svalové napětí příjemné a hlavu záro­veň otáčí doleva. Opakuje křížem na druhou stranu.
10. Ve dřepu, partoball mezi stehny, na partoball šestinedělka nalehne a převalí se tak daleko, až se rukama dotkneme podložky. Mírně a uvolněně se kolíbá na míči dopředu a dozadu. Cvik uvolňuje napětí v zádech. Při jiné variantě se ruce i nohy se dotýkají podložky, ale silou je žena protáhne dopředu a dozadu.
11.    Šestinedělka nalehne na partoball tak, aby měla nohy ve vzduchu a natažené paže. Provádí kliky, přičemž obtížnost reguluje tím, jak daleko má nohy opřené o partoball. Nejjednodušší varianta je o vrchol partoballu se opírat třísly, těžší je přeručkovat tak, aby byl partoball pod stehny a nejobtížnější (i na stabilitu) je opřít si o vrchol partoballu holeně.
12. Šestinedělka nalehne na míč tak, aby měla nohy ve vzduchu a natažené paže. Pravou nohu ohne v koleni a zvedá ji směrem vzhůru. Poté nohy vymění. Dbáme, aby se neprohýbala v bedrech! Cvik posiluje hýždě a stehenní svaly.
13. Šestinedělka nalehne na partoball tak, aby se rukama i nohama dotýkala podložky. Ruce i nohy široce od sebe, aby měla stabilitu. Střídavě propne do dálky pravou nohu a levou ruku. Opakuje křížem na druhou stranu. Posilujeme svaly paží a zad.
14. Šestinedělka nalehne na partoball tak, aby měla nohy ve vzduchu a natažené paže. Pomalu ručkuje a partoball pod sebou valí tak daleko, dokud si udrží stabilitu. Stejným způsobem se vrací zpět.

Relaxační metody

V kurzech je prováděn nácvik relaxačních metod, které mohou rodičky použít zejména v průběhu I., ale i ve II. době porodní.

Imaginace (představivost) je možné využít mnoha způsoby. Je možné si např. představit veliký pytel naplněný spoustou stahů. Rodička neví přesně, kolik jich tam je, ale ví, že počet stahů je předem dán. Během porodu se jejich počet rozhodně nezvýší. S každým dalším stahem si může představovat, že se pytel o něco zmenší (6).

Další možností je představa plavce v moři na kte­rém jsou vlny. Každá kontrakce je vlna, přes kterou je třeba se přehoupnout.

V přestávkách mezi jednotlivými kontrakcemi je mož­né zavřít oči, představit si hezký letní den, zahradu s měkkým zeleným trávníkem, stromy, které nabízejí příjemný stín, vlahý vánek, kolem lehké příjemné a svěží vůně. Rodičce doporučujeme představit si, jak leží na tom měkkém trávníku a odpočívá. Nikam nespěchá a snaží se co nejintenzivněji prožít okamžik uvolnění a odpočinku.

Dýchání může být také předmětem představivosti. V době, kdy stah vrcholí a také nejvíce bolí, je často dosti těžké uvolnit se. Doporučuje se užívat k uvolnění dlouhého výdechu. Rodičce doporučujeme zavřít oči a představit si, jak miminko prochází temným úzkým prostorem, představit si, že je možné mu na cestu posvítit posledním uhlíkem, který zbyl u táboráku. Rodička si ho v představách nabere na lopatku a fouká do něj. Fouká dlouze, protože tak uhlík více září. Děťátko potřebuje světlo právě v době, kdy stah vrcholí. V té době dlouhým výdechem (foukáním) může uhlík nejvíce rozžhavit a rozsvítit. Jakmile stah poleví, je třeba, aby si rodička odpočinula a tak si vydechne, jako když protne cílovou pásku a alespoň na chvíli se ponoří do hlubokého odpočinku. Dech by se měl zklidnit jako při spánku (6).

Dýchání samo o sobě bolest při stazích nesníží, může ale pomoci spolupracovat s bolestí, může přispět k celkovému uvolnění a tedy i lepšímu postupu porodu. V zásadě platí, že čím méně usilovné dýchání, tím lépe. Čím déle se maminkám podaří dýchat tak, jako by se nic nedělo, tím lépe.

Postup porodu si ale změnu dýchání vyžádá. Až ta změna přijde, pak je dobré zaměřit se na dlouhý výdech. Nádech by měl být zcela volný, nenásilný. Tělo se prostě nadechne samo. Výdech by ale měl být táhlý. Opět zde může napomoci představa na příklad toho, jak rodička svým dechem zezadu miminko potlačuje ven. Jako by chtěla odfouknout malou loďku od břehu. Při skutečně dlouhém volném výdechu jen stěží udržíte svaly (a to i svaly pánevního dna) zaťaté. Dlouhý výdech uvolnění podporuje (6).

V době, kdy kromě bolení ucítí rodící žena také velký tlak a nutkání tlaku vyhovět, je dobré přejít na krátké povrchní dýchání. Jako dýchá malý pejsek, když je mu horko. Je také možné představit si parní lokomotivu, která uhání krajinou. Krátké povrchní dýchání je ale dobré použít jen na vrcholu stahu. Asi tak po dobu 10 sekund. Pak je dobré dlouhým výde­chem přejít opět na volné pomalé dýchání.

Výživa v těhotenství

Zdravá výživa v těhotenství má zajistit optimální zásobování živinami pro organizmus matky i vyvíjejí­cího se plodu. Je častou chybou ono „musíš se pořádně najíst, vždyť jíš za dva…“ Změna stravovacích návyků v těhotenství nemá vést k enormnímu zvýšení přísunu množství potravy, důležité je zejména její složení a vyváženost jednotlivých složek. Energetický nárůst musí pokrýt zvýšené požadavky, ale nemá vést k obe­zitě rodičky. Takovýto nárůst je cca 200 kilokalorií (= 830kJ) na den. Správné stravování spočívá pře­-devším v přijímání co nejpestřejších jídel, co nejvíce v přirozeném stavu. Těhotná by měla jíst pravidelně, alespoň 5x denně, ale menší porce.

Na prvním místě by to měla být čerstvá zelenina a ovoce, mléčné výrobky a libové maso. Aby byly zachovány výživové hodnoty, měly by být potraviny tepelně upravovány po co nejkratší dobu a s omezením množství tuku použitého při kuchyňském zpracování.

V průběhu těhotenství se budou měnit nároky na jídlo a pocit hladu a nasycenosti. Je to dané především zvětšováním bříška a tlakem dělohy na žaludek a játra. Malé množství potravy v kratších intervalech je nejlepší forma stravování v těhotenství (7).

Zásady stravování:

•    omezit konzumaci těžkých jídel, zejména večer,
•    regulovat přísun moučných jídel a výrobků z mou­ky, obzvláště bílého pečiva,
•    jíst 5 – 6x denně malé porce,
•    vědomě omezovat „chutě“ a nahrazovat nežádoucí složky potravy prospěšnými (např. sušené ovoce místo cukroví apod.),
•    normální celkový váhový přírůstek během těhoten­ství má být cca 12 kg, rozložený rovnoměrně na celou dobu těhotenství.

Nevhodné stravovací návyky v těhotenství, a to jak nadměrný, tak i nedostatečný přísun kvalitní a vyvážené stravy, jsou spojeny s riziky.

Rizika spojená s obezitou či vysokými váhovými přírůstky v těhotenství

•    zvýšení krevního tlaku, preeklampsie,
•    gestační diabetes,
•    častější výskyt zánětů žil,
•    vysoká porodní hmotnost plodu (nad 4,5 kg) spo­jena s větším rizikem při vybavování plodu (perinatální úmrt­nost), větším výskytem obezity a diabetu u tako­vých dětí,
•    obtížná kontrola hmotnosti po porodu.

Rizika spojená s nízkou těhotenskou hmotností a nedostatečnými váhovými přírůstky v těhotenství:

•    intrauterinní retardace plodu,
•    předčasný porod, nízká porodní hmotnost,
•    potrat (7).

Kojení a jeho správná technika

Kojení je nelepší možnou výživou pro novorozence a kojence. Zajišťuje nejen ideální stravu, ale napomáhá i vybudování psychické pohody a kontaktu mezi matkou a dítětem. V dnešní době nastala příznivá změna v mínění většiny populace a i díky rozsáhlé informační kampani mají ženy většinou o kojení zájem. Na rozdíl od 60. let 20. století, kdy se preferovala výživa umělá, dnes zůstává alternativou pro ty matky, které kojit nemohou.

Většina žen je schopna kojit. Nezáleží příliš na velikosti a tvaru prsů. Jediné na čem záleží, je frekvence a technika přikládání dítěte k prsu. Zásadou je přiložit dítě k prsu brzy po narození a kojit je podle jeho zájmu, často, bez omezení frekvence a délky a nedávat mu nic jiného než mateřské mléko (8).

První přiložení k prsu by mělo být po narození ješ­tě na porodním sále, co nejdříve, nejlépe do 30 mi­nut. Touha dítěte sát je v té době velká a hormonální odpo­věď organismu matky na sání dítěte je také největší.

Při přiložení dítěte k prsu je důležité, aby poloha matky byla co nejpohodlnější. Lze použít stoličku pod nohu, různé polštáře apod. Matka nesmí být v napětí a ve strnulé pozici. Poté uchopí prs do dlaně, palcem nad dvorcem a ostatními prsty pod ním. Dotkne se několikrát bradavkou spodního rtu nebo tvářičky dítěte, vzbudí tím „hledací reflex“. Když dítě samo otevře ústa jako při zívání, je potřeba přitisknout je k sobě a vsunout mu do úst bradavku spolu s co největší částí dvorce. Správná poloha dítěte je taková, aby se jeho bříško dotýkalo po celé délce těla matky. Doporučuje se podpírat mu ramínka (ne hlavičku, ta spočívá v mírném záklonu v ohbí lokte matky). Správně přiloženému dítěti se prs dotýká brady, tváří i nosu současně. Není potřeba odtahovat prsty tkáň prsu od nosu dítěte z obavy, že nemůže dýchat. Je třeba upravit vzájemnou polohu přitažením ramínek a hrudníku dítěte k sobě, ne jenom přitisknout hlavičku. I když dítě saje silně, nesmí matka při přiložení cítit bolest. Bolest při kojení znamená, že poloha dítěte není správná a po­kračováním kojení v takové poloze může dítě poškodit jemnou tkáň bradavky už po jediném přiložení. V tom případě je třeba přerušit sání tím, že se vsune dítěti malíček do úst a upravit vzájemnou polohu tak, aby sání nebylo nepříjemné. Příčinou poranění a bolestivosti bradavek není délka kojení, ale nesprávná poloha při něm! (8).

Jen trvalý pobyt matky s dítětem (rooming in) umožňuje matce od počátku porozumět projevům dítěte a kojit je vždy, když projeví zájem.

Časným, častým a správným přikládáním dítěte lze do značné míry předejít bolestivému nalití prsou mezi 3. až 5. dnem. Určitý pocit napětí a tepla je v této době normální a vymizí během několika hodin. Pocit úlevy přináší přiložení studeného až ledového obkladu mezi kojením. Přebytek mléka je někdy nutné odstříkat rukou nebo odsávačkou, po předchozí masáži a uvolnění vlažnou sprchou. Před přiložením dítěte je někdy třeba odstříkat prs v okolí bradavky a dvorce, aby jej dítě mohlo dobře uchopit ústy. Po nakojení se odstříkává jen pokud je nutné, aby se prs vyprázdnil, je-li zpočátku mléka nadbytek. Později se tvorba a spotřeba mléka vyrovnají.

Kojení nesmí matku bolet. I při správné technice kojení ale může dojít k zarudnutí a zvýšené citlivosti bra­davek. K jejich zklidnění napomáhá mast obsahující kal­cium nebo vetření pár kapek mléka, odstříkaného po skon­čení kojení. Vždy však musí bradavka dokonale oschnout, doporučuje se použití jednorázových savých polštářků do podprsenky. Tvar a velikost podprsenky mají být voleny tak, aby prsy podpírala, nesmí však nikde tísnit.

Pokud se na bradavce objeví bolestivé trhlinky, doporučujeme matce kojit z nebolestivého prsu a pak teprve z prsu postiženého. Ani kojení s poškozenou bradavkou nemusí být bolestivé, pokud je poloha a přisátí dítěte správné. Použití prsního kloboučku v kombinaci s chybnou technikou kojení, která ke vzniku trhlinky (ragády) vedla, situaci naprosto neřeší a nedoporučuje se. Pocítí-li po kojení matka v některé časti prsu napětí, obvykle bývá důvodem ztížený odtok mléka z určité části žlázy (retence). Zatuhlé místo je třeba včas uvolnit masáží, přikládáním teplých, vlhkých obkladů, použitím teplé sprchy s následným odstříkáním nebo častějším nabízením prsu dítěti.

Příroda, která spojila matku a dítě od začátku, má mnoho možností, jak vzájemné pouto upevnit. Jednou z těch nejkrásnějších a jedinečných je kojení (8).

Závěr

Nutným předpokladem pro rozvoj nových metod v porodnictví a porodní asistenci je informovaná a připravená rodička i její partner. Na knižním trhu je velká nabídka publikací, ale ne všechny obsahově odpovídají našim podmínkám. Konkrétní zkušenosti a rady člověka znalého prostředí se jeví jako mnohem přínosnější. Příprava těhotných žen metodou psycho­fyzické přípravy na porod vyžaduje nejméně pět hodinových besed. Do porodnice by rodička měla v ideálním případě přijít připravena fyzicky i psychicky na tuto důležitou životní etapu. Těhotenský tělocvik, vhodné vzdělávací materiály a filmy jsou důležitou součástí celé přípravy. Metoda není zcela prosta komplikací. V případě pojetí kurzů, kdy je žena vedena k tomu, že při jejím správném chování proběhne porod bez komplikací, může případné operační ukončení porodu vnímat jako své selhání (9). Musí si být vědoma toho, že ne vše v porodním ději může ovlivnit a někdy události naberou neočekávaný spád. Pak je nutná naprostá důvěra v odborný personál, který udělá vše potřebné pro zdárný průběh a vyřešení komplikací.

Literatura

1.    MARQUEZ-STERLING, S.; PERRY, A. C.; KAPLAN, T. A.; HALBERSTEIN, R. A.; SIGNORILE, J. F.: Physical and psychological changes with vigorous exercise in sedentary primigravidae. In: Medicine and science in sports and exercise. 32, 2000, č. 1, s. 58 – 62
2.    BELL, R., O´NEILL, M.: Exercise and pregnancy – a review. In: Birth, 21,. 1994, č. 2, s. 85 – 95.
3.    PIVARNIK, J. M; MAUER, M. B.; AYRES, N. A.; KIRSHON, B.; DILDY, G. A.; COTTON, D. B.: Effects of chronic exercise on blood volume expansion and hematologic indices during pregnancy. In: Obstetrics and gynecology, 83, 1994, č. 2, s. 265 – 269.
4.    BROSO, P.; BUFFETI, G.: Sports and pregnancy. In: Minerva ginecologica, 45, 1993, č. 4, s. 191 – 197.
5.    ZAHRADNÍKOVÁ, I.: Cvičení na míči. www.rodina.cz/clanek 535.htm
6.    ŠTROMEROVÁ, Z.: Jak přirozeně tlumit bolest při porodu, in: www.rodina.cz/clanek2530.htm
7.    BRÁZDOVÁ, Z., MIKULANDOVÁ, M..: Těhotenství a po­rod – průvodce české ženy od početí do šestinedělí /Výživa těhotných a kojících žen. Těhotenství na www.rodina.cz
8.    MYDLILOVÁ, A., PAULOVÁ, M.: Kojení. www.rodina.cz/clanek687.htm
9.    BECK, N. C., HALL, D. Natural childbirth. A review and analysis. Obstet Gynec, 52, 1978, s. 371–379.

Courses for pregnant women organized in maternity hospital

Marie Procházková, Hana Myšáková

 

 

 

 

Posledná úprava Pondelok, 26 Júl 2010 12:30  

Partneri


Reklamný prúžok
Reklamný prúžok
Reklamný prúžok
Reklamný prúžok
Reklamný prúžok
Reklamný prúžok